
mezi daty a bludy
jak český ekonomický novinář věřil, že empirický výzkum podporuje představy o škodlivosti současných migrantů a kulturní nadřazenosti Čechoslováků
jedna věc je jasná: uprchlíky ani obyčejné přistěhovalce sociální dávky nelákají
BUDOU přistěhovalci pracovat příliš a seberou tak práci českým rodákům? Nebo vyčuraně plánují lenošit na sociálních dávkách, aby se nakonec stali zátěží pro daňové poplatníky? Středoevropští politici, kteří by rádi nechali počet přijatých cizinců blízký nule, se nemohou shodnout, jaký problém přistěhovalci způsobují.
Zatímco maďarský premiér Viktor Orbán si myslí, že snížují zaměstnanost rodáků (viz článek), mnozí čeští politici říkají, že chtějí zneužít sociální dávky. Andrej Babiš, místopředseda vlády, Milan Chovanec, ministr vnitra, Tomáš Zdechovský, europoslanec, a Václav Klaus, bývalý prezident, zpodobnili uprchlíky a běžence jako vyžírky, kteří mířili do Německa kvůli velkorysé síti sociálního zabezpečení.1 Současný prezident Miloš Zeman pak naposledy v dubnu zopakoval, že tou skupinou, kterou vábí sociální dávky, jsou prostě „muslimové“.2
Z takto protikladných představ se zrodil mem „Schrödingerova přistěhovalce“: ve slovní hříčce na paradox z kvantové fyziky, při kterém částice, která existuje zároveň ve dvou protikladných stavech, teoreticky způsobuje, že kočka v zapečetěné krabici je zároveň živá i mrtvá.
Obě představy o škodlivosti přistěhovalců jsou přitom zavádějící. Ekonomové stále zkoumají, jaké mohou být odstíny vlivu přistěhovalců na práci rodáků. Ale 20 nedávných empirických studií, které jsme v Datalyrics prohlédli, jednoznačně ukazují, že národovečtí politici rizika ztráty zaměstnání pro obyvatele zveličují daleko za poměry toho, co je v politice běžné (viz článek ).
I na představě magnetické síly sociálních dávek něco nehraje. Dávky pro běžence jsou nejvyšší v Německu a Švédsku.3 Pokud by prostá vidina vysokých sociálních dávek uspokojivě vysvětlovala rozhodnutí běženců o cíli cesty, viděli bychom běžence ze všech zemí směřující jednoduše tam. Ale v roce 2016 si Eritrejci často vybírali Švýcarsko, mnozí Afgánci o azyl požádali v Maďarsku a Syřané prchali do Německa a Skandinávie (viz graf).
Ekonomové, kteří se drží takzvané teorie projevených preferencí, mají sklon vidět uchazeče o azyl jako analytické bytosti a míní, že migranti míří do zemí jako Německo kvůli tamní nízké nezaměstnanosti.4 Mnozí výzkumníci, kteří takové pohledy statisticky otestovali s dalšími indikátory vedle ekonomické výkonnosti nebo se dotazovali samotných běženců, takové závěry zpochybnili.5
Ukazuje se, že uchazeči o azyl před příjezdem zpravidla nemají znalosti o politikách spjatých s přístupem na pracovní trh, natož o sociálních dávkách.6 Jejich touhy často zvrátí okolnosti útěku. Když si mohou vybrat cílovou zemi, často míří do států, kde již žijí jejich krajané nebo příbuzní.7 K výběru některých zemí, jako je Velká Británie, přispívá role jazyka a koloniální vazby.8 Pravidlem je, že uchazeči o azyl sdílí touhu po bezpečí.9 Zřídka evidence naznačuje, že jistou roli může hrát i rychlost a vstřícnost azylových procedur.10 I když tomu tak je, uprchlíci nezískávají informace o takových indíciích z datasetů, ale ve vágních obrysech reputace, která je často předávaná stále vlivnějšími převaděči.11 Výzkumníkům se opakovaně nepodařilo najít jakoukoli smysluplnou korelaci mezi nabídkou sociálních dávek a výběrem cílové země.12
vy ji ale platit nemusíte
Chcete-li si tento článek dočíst, stačí když se přihlásíte k odběru čtvrtletního newsletteru shrnujícím nové poznatky Datalyrics:
jak český ekonomický novinář věřil, že empirický výzkum podporuje představy o škodlivosti současných migrantů a kulturní nadřazenosti Čechoslováků
empirické studie ukazují, že přistěhovalci se s rodáky o práci zpravidla nepřetahují
portrét mysli populárního českého historika, který dostal sládkovské představy z dezinformačních webů do hlavního proudu
místo plošného odmítání rozmanitosti by politici mohli odmítnout sklon multikulturalismu institucionalizovat etnické odlišnosti i sklon asimilacionismu zacházet s přistěhovalci jako s cizáky
zevrubná studie Datalyrics o rozdílech v maďarské a polské propagandě, robustním televizním zpravodajství o migraci i organizačních praxích, které různé styly podmiňují
jordánský princ Hassan bin Talal v KOMENTÁŘI pro Datalyrics uvažuje o rozvoji mezinárodní ochrany uprchlíků ve dvácátém století v kontrastu se současným nárůstem nacionalismu