Data a společnost

získávání důvěry

proč lidé v Česku, Maďarsku a Slovensku méně věří zprávám?

4. říjen 2019
<p>PRO Judit Neurinkovou, zkušenou nizozemskou zahraniční korespondentku, která strávila první desetiletí irácké války mentorováním mladých kurdských novinářů, to bylo téma, které se stále vracelo. Ona by řekla něco v tom smyslu, že klíčem k nezávislému zpravodajství je novinářova autonomie: „Promluvíte si s osmnácti zdroji. Ověříte pravdivost jejich výroků. Snažíte se sepsat odpovídající příběh.“ Někdo by ji vždy přerušil: „Ale kdo vás platí?”</p><p>„Majitel novin,” odpověděla by Neurinková. „Ale na něm jste nezávislí”.</p><p>Student by to nenechal být: „Když vás platí?“</p><p>Někteří v nezávislou novinařinu věřili. Ale ukázat tuto možnost novinářům ze stranických médií se zdálo nemožné. Neurinková s tím nakonec praštila.</p><p>Nizozemská novinářka věří, že nedůvěra v možnost nestranného zpravodajství a kritického vedení rozhovoru v Kurdistánu jakoby pramení už z „pozice závislosti“, ze které kurdští novináři typicky adresují dotazované: „mamosta“ (<em>učiteli</em>).</p><p>Ani mnozí novináři ve višegrádských zemích z řady důvodů nevnímají sebe sama jako nestranné reportéry. Podporování nějakého argumentu – ať už je nacionalistický, humanitární nebo jiný – „se zdá být častějším výkladem jejich novinářské role“, shrnul nedávno mediální expert Peter Bajomi-Lázár sadu 28 rozhovorů s lidmi z polské mediální praxe.</p><p>I velká část veřejnosti v zemích regionu je skeptická k představě nezávislé novinařiny.</p><p>„Možná oprávněně. Viděli toho hodně,“ říká Jenne Jan Holtland, zahraniční zpravodaj deníku Volkskrant pro střední a východní Evropu. Holtland vypráví, jak když hovořil s šéfredaktorem nejmenovaného rozhlasu, redaktor mu nevěřil, že majitelé Holtlandova deníku nezasahují do editoriálních záležitostí.</p><p>„Třeba tě tvoji nadřízení zavolají do kanceláře, aby diskutovali o obsahu článku, ne?“, řekl redaktor s úšklebkem, naznačujíc, že „diskuze o obsahu“ by znamenala podrobení se tlaku nadřízených; určitě ne zhodnocení souladu obsahu článku s profesními pravidly.</p><p>Někteří argumentují, že angažovaná novinařina – novinařina spojená o něco více s potvrzováním stávajících pohledů než s odhalováním nových informací – je to, co obecenstva ve střední a východní Evropě požadují.</p><p>Podle posledních tří vydání zprávy Reuters Digital News Report o 15 % - 20 % méně lidí v zemích V4 věří zprávám než například v Německu. – Kromě Polska. Tam se čísla pohybují na podobné úrovni jako u západního souseda.</p><p>Je to přitom také Polsko, kde lidé věří, že (soukromá) media podrobují mocné kontrole. Podle minulý týden vydané Reuters Digital News Report 2019 je to v Polsku 52%, ve srovnání s 20% v Maďarsku.</p><p>Není to tedy tak, že ochota hnát mocné k odpovědnosti je klíčem k růstu důvěry v média v ostatních zemích Višegrádu?</p><p>Možná.</p><p>Nižší důvěra v média obecně, jak <a href="https://www.niemanlab.org/2019/06/why-do-some-people-avoid-news-because-they-dont-trust-us-or-because-they-dont-think-we-add-value-to-their-lives/?utm_source=SJN+Members+%5BHub%2BSolutionsU%5D&utm_campaign=0aba08ea36-EMAIL_CAMPAIGN_2018_11_27_06_41_COPY_01&utm_medium=email&utm_term=0_7b57f9b709-0aba08ea36-425327981&mc_cid=0aba08ea36&mc_eid=e2534038c5" target="_blank">argumentuje</a> ředitel Niemanovy laboratoře pro novinařinu na Harvardu Joshua Benton, může souviset i s tím, že současné zprávy zanechávají diváky skleslé a unavené. Novinařina, která se soustředí na <a href="https://www.solutionsjournalism.org/" target="_blank">popis řešení</a>, může být cestou, jak novinařinu udělat pro diváky hodnotnější.</p><h3>předehra k prezentaci výsledků výzkumu zpravodajství o migraci</h3><p><img src="/img/articles/images/sGAN9o92E1r9AeQap7sVbV7jG3yR1wHYB2SQL9CW.png" width="458" style="display: inline; float: right; margin: 0px 0px 1em 1em;">Důvěra v média se přirozeně liší také mezi značkami uvnitř zemí. Přiložený graf ukazuje značky, které jsme zapojili do chystané studie <em>Datalyrics a CMDS</em> sledující večerní zpravodajství o migraci v Česku, Německu, Maďarsku a Polsku. Ve studii, která vyjde v říjnu, popíšeme některé charakteristické znaky zpravodajství ARD, které mohou přispívat k vysoké úrovni důvěry, kterou se značka pyšní.</p><p>V grafu jsou zajímavé rozdíly mezi důvěrou všech, resp. loajálních uživatelů: je-li tento rozdíl větší, naznačuje, že značka láká více stranické obecenstvo.</p>
<p>PRO Judit Neurinkovou, zkušenou nizozemskou zahraniční korespondentku, která strávila první desetiletí irácké války mentorováním mladých kurdských novinářů, to bylo téma, které se stále vracelo. Ona by řekla něco v tom smyslu, že klíčem k nezávislému zpravodajství je novinářova autonomie: „Promluvíte si s osmnácti zdroji. Ověříte pravdivost jejich výroků. Snažíte se sepsat odpovídající příběh.“ Někdo by ji vždy přerušil: „Ale kdo vás platí?”</p><p>„Majitel novin,” odpověděla by Neurinková. „Ale na něm jste nezávislí”.</p><p>Student by to nenechal být: „Když vás platí?“</p><p>Někteří v nezávislou novinařinu věřili. Ale ukázat tuto možnost novinářům ze stranických médií se zdálo nemožné. Neurinková s tím nakonec praštila.</p><p>Nizozemská novinářka věří, že nedůvěra v možnost nestranného zpravodajství a kritického vedení rozhovoru v Kurdistánu jakoby pramení už z „pozice závislosti“, ze které kurdští novináři typicky adresují dotazované: „mamosta“ (<em>učiteli</em>).</p><p>Ani mnozí novináři ve višegrádských zemích z řady důvodů nevnímají sebe sama jako nestranné reportéry. Podporování nějakého argumentu – ať už je nacionalistický, humanitární nebo jiný – „se zdá být častějším výkladem jejich novinářské role“, shrnul nedávno mediální expert Peter Bajomi-Lázár sadu 28 rozhovorů s lidmi z polské mediální praxe.</p><p>I velká část veřejnosti v zemích regionu je skeptická k představě nezávislé novinařiny.</p><p>„Možná oprávněně. Viděli toho hodně,“ říká Jenne Jan Holtland, zahraniční zpravodaj deníku Volkskrant pro střední a východní Evropu. Holtland vypráví, jak když hovořil s šéfredaktorem nejmenovaného rozhlasu, redaktor mu nevěřil, že majitelé Holtlandova deníku nezasahují do editoriálních záležitostí.</p><p>„Třeba tě tvoji nadřízení zavolají do kanceláře, aby diskutovali o obsahu článku, ne?“, řekl redaktor s úšklebkem, naznačujíc, že „diskuze o obsahu“ by znamenala podrobení se tlaku nadřízených; určitě ne zhodnocení souladu obsahu článku s profesními pravidly.</p><p>Někteří argumentují, že angažovaná novinařina – novinařina spojená o něco více s potvrzováním stávajících pohledů než s odhalováním nových informací – je to, co obecenstva ve střední a východní Evropě požadují.</p><p>Podle posledních tří vydání zprávy Reuters Digital News Report o 15 % - 20 % méně lidí v zemích V4 věří zprávám než například v Německu. – Kromě Polska. Tam se čísla pohybují na podobné úrovni jako u západního souseda.</p><p>Je to přitom také Polsko, kde lidé věří, že (soukromá) media podrobují mocné kontrole. Podle minulý týden vydané Reuters Digital News Report 2019 je to v Polsku 52%, ve srovnání s 20% v Maďarsku.</p><p>Není to tedy tak, že ochota hnát mocné k odpovědnosti je klíčem k růstu důvěry v média v ostatních zemích Višegrádu?</p><p>Možná.</p><p>Nižší důvěra v média obecně, jak <a href="https://www.niemanlab.org/2019/06/why-do-some-people-avoid-news-because-they-dont-trust-us-or-because-they-dont-think-we-add-value-to-their-lives/?utm_source=SJN+Members+%5BHub%2BSolutionsU%5D&utm_campaign=0aba08ea36-EMAIL_CAMPAIGN_2018_11_27_06_41_COPY_01&utm_medium=email&utm_term=0_7b57f9b709-0aba08ea36-425327981&mc_cid=0aba08ea36&mc_eid=e2534038c5" target="_blank">argumentuje</a> ředitel Niemanovy laboratoře pro novinařinu na Harvardu Joshua Benton, může souviset i s tím, že současné zprávy zanechávají diváky skleslé a unavené. Novinařina, která se soustředí na <a href="https://www.solutionsjournalism.org/" target="_blank">popis řešení</a>, může být cestou, jak novinařinu udělat pro diváky hodnotnější.</p><h3>předehra k prezentaci výsledků výzkumu zpravodajství o migraci</h3><p><img src="/img/articles/images/sGAN9o92E1r9AeQap7sVbV7jG3yR1wHYB2SQL9CW.png" width="458" style="display: inline; float: right; margin: 0px 0px 1em 1em;">Důvěra v média se přirozeně liší také mezi značkami uvnitř zemí. Přiložený graf ukazuje značky, které jsme zapojili do chystané studie <em>Datalyrics a CMDS</em> sledující večerní zpravodajství o migraci v Česku, Německu, Maďarsku a Polsku. Ve studii, která vyjde v říjnu, popíšeme některé charakteristické znaky zpravodajství ARD, které mohou přispívat k vysoké úrovni důvěry, kterou se značka pyšní.</p><p>V grafu jsou zajímavé rozdíly mezi důvěrou všech, resp. loajálních uživatelů: je-li tento rozdíl větší, naznačuje, že značka láká více stranické obecenstvo.</p>
 
Články Datalyrics byly publikovány v