Data a společnost

charakterové atentáty? máme na víc

Datalyrics odpovídá na dehonestaci vážených partnerů spolku šéfredaktorem někdejších samizdatových, Lidových novin

Foto Melissa Blackall / EJSCE
22. říjen 2020
David Růžička
<h3>Kontext</h3><ul><li>Autor dehonestace István Léko paradoxně patří mezi nejvzdělanější novináře v zemi a má reputaci pro neotřelé novinářské instinkty.</li><li>Dříve pracoval jako <a href="https://www.respekt.cz/tydenik/2004/17/nasi-oligarchove?issueId=784" target="_blank">šéfredaktor</a> ekonomického týdeníku Euro, financovaném skupinou PPF, a České pozice, webu, který pozdější premiér Andrej Babiš dotoval dvaceti miliony ročně.</li></ul><p><img src="/img/articles/images/YJkEIw2BrHptmVMgOuJLwpJfRgMzlqVDMyzKDuaN.png" width="250" style="display: inline; float: right; margin: 0px 0px 1em 1em;"></p><ul><li>Pan Léko se stal šéfredaktorem Lidových novin poté, co je koupil pan Babiš. Poslední vlna rezignací respektovaných novinářů, v roce 2018, byla spuštěna odhalením nedostatečného odstupu mezi oběma muži. Pan Léko publikoval dopis napsaný ředitelkou neznámé organizace “Mezinárodní dětský kříž”. Dopis obhajoval premiérovo odmítnutí přijmout 50 mladých syrských uprchlíků. Později vyšlo najevo, že organizace zřejmě vůběc neexistuje a že pan Léko samotný dopis obdržel od společníka pana Babiše. Pan Léko na celé věci neshledal nic špatného.</li><li>Pan Babiš, jenž je obdivovatelem pana Orbána, a pan Léko, pochází z Maďarska. Pan Léko je vlivným obhájcem současné maďarské vládní strany a rád gestikuluje k horlivosti “levicového a liberálního mainstreamu”.</li><li>Tomáš Němeček, bývalý přední novinář a právník, o něm <a href="https://domaci.ihned.cz/c1-66263770-babisuv-leko-sefredaktor-lidovych-novin-se-nedokazal-ubranit-tlaku-premiera" target="_blank">konstatoval</a>: “Některé jeho sloupky mě vedly k závěru, že je zřejmě přesvědčen o dominantní roli zákulisní elity a například že vnímá bezpečnostní složky jako nástroj něčí moci. Spolu s Babišem přišel proti této nedefinované elitě bojovat z pozice šéfredaktora [Lidových novin]”</li><li>Přestože na webu LN už následující odpověď nevyšla, šéfredaktorovi patří respekt za to, že umožnil svobodnou publikaci její verze v tištěné podobě svých novin. Třebaže v den, kdy prodávají o třetinu nižší náklad. V jakémkoli maďarském provládním periodiku by se něco takového dnes mohlo stát stěží.</li></ul><h3>Reakce Davida Růžičky, editora a spoluzakladatele Datalyrics</h3><p>V minulých týdnech jste tu [na stránkách Lidových novin] mohli sledovat hádku o stavu maďarských médií mezi panem šéfredaktorem (<em>Kdy Brusel pochválí Maďarsko?</em> LN 2. 10. 2020) a mnou (<a href="https://datalyrics.org/cs/svobodna-media-chceme-vsichni-skoro" target="_blank"><em>Svobodná média chceme všichni, skoro</em></a>, LN 8. 10.). Mám za to, že koberec kvazi-konspirační dehonestace, který rozvinul šéfredaktor v posledním příspěvku (<em>Poklepávači</em>, LN 16. 10.), představuje pro Lidovky nový milník. Šéfredaktorovi patří respekt zato, že můžete číst mojí reakci.</p><p>Předně se omlouvám za chybu ve jménu dnes již neexistujícího maďarského deníku <em>Népszabadság</em>. Asi bych se měl omluvit i za korektora <em>Lidových novin</em>, který to přehlédl. Stojí za zamyšlení, že čelní útok na diakritiku byl jedinou odpovědí šéfredaktora novin se stoletou historií na vlastní obsah komentáře, který se opíral o naši tříletou práci.</p><p>Na druhou stranu, na diakritiku dbal i Tomáš Garrigue Masaryk. Jak v roce 1968 proslule připomněl Jan Werich, Masaryk rozlišoval mezi označením „vůl“ s kroužkem a „vul“ bez kroužku: ti bez kroužku byli prý nebezpečnější.</p><p>Pan šéfredaktor svým příspěvkem čtenářům nevědomky umožnil, aby získali představu o odtučněné verzi propagandy, jakou konzumenti maďarských provládních médií polykají denně. To zahrnuje třeba dvojité standardy: šéfredaktor argumentuje, že má-li spolek Datalyrics nějaké partnery, musí být automaticky ventilem horlivosti. Vlastní-li Lidovky <em>de facto </em>premiér, znamená to snad, že každý text, který tu [v <em>Lidových novinách</em>] čtete, musí být úslužný? Neznamená. Jsou texty takové a makové.</p><p>Budeme-li vytvářet prostředí, kde ‘cokoli řekne kdokoli jakkoli spojený s Bakalou, Sekyrou nebo Sorosem je lež’, bráníme si v tom, abychom spolu mohli vést věcnou diskuzi o naší budoucnosti.</p><h3>Kolik stojí kvalitní text</h3><p>Šéfredaktora zaujalo, že webu datalyrics.org říkáme „investigativní butik“. Co to znamená? Znamená to, že se snažíme čtenářům zprostředkovat světový akademický výzkum přeložený do lidského jazyka, v co nejstručnější formě. Dvoustránkový článek nás dnes vyjde na 200,000 korun v přímých nákladech a ušlé mzdě. To asi desetinásobně převyšuje jeho tržní cenu v těch nejlepších zahraničních a stonásobně v českých médiích.</p><p>Kdybych tahle čísla znal před pěti lety, do „butikové“ novinařiny bych se asi nehrnul. Jsem ale hrdý na to, že právě přední český podnikatel a mecenáš Sekyra nám jeden takový článek zaplatil. Nehledě na to, že jeden Sekyra <em>Datalyrics</em>, natož českou investigativní novinařinu, nespasí.</p><h3>Sekyra a Soros</h3><p>Léko insinuuje, že pan Sekyra mohl být spjatý s vraždou, je loutkovodičem křesťanských demokratů a jako miliardář si potřebuje „pořizovat legitimitu“ mícháním se mezi intelektuály. Nadto žije Léko v iluzi, že kolegové nemohou Sekyru podrobit kritickým otázkám.</p><div class="quote-right">Budeme-li vytvářet prostředí, kde ‘cokoli řekne kdokoli jakkoli spojený se Sekyrou nebo Sorosem je lež’, bráníme si v tom, abychom spolu mohli vést věcnou diskuzi o naší budoucnosti.</div><p>Bylo-li by tomu tak, popíralo by to vše, co Sekyra symbolizuje, a já věděl zatraceně dobře, čí peníze si beru.</p><p>V businessu neexistují morální absolutna a v téhle zemi je málo lidí, kteří tuto skutečnost podrobili větší reflexi než Sekyra. I proto je dnes podnikatelem, který je ochotný obětovat část zisku pro kultivaci veřejného prostoru jako na Smíchově. Je-li kritizován zato, že nepřispívá k větší dostupnosti bydlení, jeho kritici by ho měli vnímat jako člověka, kterého tato problematika zajímá bez jakékoli falše.</p><p>„Lidovce“ Sekyra sponzoroval transparentně, a to poté, co vypadli ze sněmovny, protože věří, že by z tradičních důvodů měli být součástí zdejšího politického života.</p><p>Spíš než bájným politickým operativcem je zvědavým šprtem. Je to nejen kvůli penězům, ale právě i jeho hlavě, díky které dnes do Česka konečně, jako během semi-legálních <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/sametovi-filozofove-316690" target="_blank">bytových</a> <a href="https://books.google.cz/books/about/Filosofie_v_podzem%C3%AD_filosofie_v_z%C3%A1zem.html?id=ziMgngEACAAJ&redir_esc=y" target="_blank">seminářů</a> v osmdesátých letech, opět míří přední akademici ze světa. Michael Rosen tehdy ještě do komunistického Československa přijížděl z Oxfordu, dnes do Česka <a href="https://cspf.ff.cuni.cz/en/2018/02/07/michael-rosen-harvard-university-lecture-in-prague/" target="_blank">nově</a> z Harvardu.</p><p>Ze stejné samizdatové tradice vychází i Lidové noviny, jejichž někdejší přispěvatelé <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99ina_%C5%A0iklov%C3%A1" target="_blank">Jiřina Šiklová</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hal%C3%ADk" target="_blank">Tomáš Halík</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_%C5%BDantovsk%C3%BD" target="_blank">Michael Žantovský</a> dnes působí v <a href="https://www.sekyrafoundation.com" target="_blank">Sekyrově nadaci</a>.</p><p>A jak se tak stává, z té tradice vychází i Sorosova univerzita, založená bájným „sponzorem pokrokářů“. Ta nejlépe hodnocená maďarská univerzita, která se musela přesunout do provizorního kampusu ve Vídni. A to ani ne tak kvůli zákonu, který předminulý týden Evropský soud v Lucemburku shledal protiprávním. Hlavně kvůli tomu, že se pan Orbán vytvořením monstra zrádného „Sorose“ zamkl do pozice, ze které nemohl ustoupit, i když Sorosova univerzita proskočila všemi kruhy, které jí účelovým zákonem připravil. Jinak by před voliči ztratil tvář.</p><p>To je dopad propagandy na právní předvídatelnost. Podobných provázaností, které budou ovlivňovat i naši svobodu, už existuje nespočet. <a href="https://www.ceu.edu/" target="_blank">Středoevropská univerzita</a> kvůli tomu během pěti let utopí, hrubým odhadem Datalyrics, 6.5 miliardy korun. Část z toho v ceněné rekonstrukci kampusu v Budapešti, do které se pustila poté, co ji Orbánova vláda písemně potvrdila, že ji v zemi chce. Tři roky před tím, než ji začala šikanovat.</p><p>To je svět svévolnosti autokratické vlády a zlomyslných zásahů státu, kterých je šéfredaktor těchto [<em>Lidových</em>] novin naivním fanouškem. Čtenáři by udělali dobře, kdyby místo něj naslouchali, zda k tomu Sekyra a Soros náhodou nemají co říct.</p>
<h3>Kontext</h3><ul><li>Autor dehonestace István Léko paradoxně patří mezi nejvzdělanější novináře v zemi a má reputaci pro neotřelé novinářské instinkty.</li><li>Dříve pracoval jako <a href="https://www.respekt.cz/tydenik/2004/17/nasi-oligarchove?issueId=784" target="_blank">šéfredaktor</a> ekonomického týdeníku Euro, financovaném skupinou PPF, a České pozice, webu, který pozdější premiér Andrej Babiš dotoval dvaceti miliony ročně.</li></ul><p><img src="/img/articles/images/YJkEIw2BrHptmVMgOuJLwpJfRgMzlqVDMyzKDuaN.png" width="250" style="display: inline; float: right; margin: 0px 0px 1em 1em;"></p><ul><li>Pan Léko se stal šéfredaktorem Lidových novin poté, co je koupil pan Babiš. Poslední vlna rezignací respektovaných novinářů, v roce 2018, byla spuštěna odhalením nedostatečného odstupu mezi oběma muži. Pan Léko publikoval dopis napsaný ředitelkou neznámé organizace “Mezinárodní dětský kříž”. Dopis obhajoval premiérovo odmítnutí přijmout 50 mladých syrských uprchlíků. Později vyšlo najevo, že organizace zřejmě vůběc neexistuje a že pan Léko samotný dopis obdržel od společníka pana Babiše. Pan Léko na celé věci neshledal nic špatného.</li><li>Pan Babiš, jenž je obdivovatelem pana Orbána, a pan Léko, pochází z Maďarska. Pan Léko je vlivným obhájcem současné maďarské vládní strany a rád gestikuluje k horlivosti “levicového a liberálního mainstreamu”.</li><li>Tomáš Němeček, bývalý přední novinář a právník, o něm <a href="https://domaci.ihned.cz/c1-66263770-babisuv-leko-sefredaktor-lidovych-novin-se-nedokazal-ubranit-tlaku-premiera" target="_blank">konstatoval</a>: “Některé jeho sloupky mě vedly k závěru, že je zřejmě přesvědčen o dominantní roli zákulisní elity a například že vnímá bezpečnostní složky jako nástroj něčí moci. Spolu s Babišem přišel proti této nedefinované elitě bojovat z pozice šéfredaktora [Lidových novin]”</li><li>Přestože na webu LN už následující odpověď nevyšla, šéfredaktorovi patří respekt za to, že umožnil svobodnou publikaci její verze v tištěné podobě svých novin. Třebaže v den, kdy prodávají o třetinu nižší náklad. V jakémkoli maďarském provládním periodiku by se něco takového dnes mohlo stát stěží.</li></ul><h3>Reakce Davida Růžičky, editora a spoluzakladatele Datalyrics</h3><p>V minulých týdnech jste tu [na stránkách Lidových novin] mohli sledovat hádku o stavu maďarských médií mezi panem šéfredaktorem (<em>Kdy Brusel pochválí Maďarsko?</em> LN 2. 10. 2020) a mnou (<a href="https://datalyrics.org/cs/svobodna-media-chceme-vsichni-skoro" target="_blank"><em>Svobodná média chceme všichni, skoro</em></a>, LN 8. 10.). Mám za to, že koberec kvazi-konspirační dehonestace, který rozvinul šéfredaktor v posledním příspěvku (<em>Poklepávači</em>, LN 16. 10.), představuje pro Lidovky nový milník. Šéfredaktorovi patří respekt zato, že můžete číst mojí reakci.</p><p>Předně se omlouvám za chybu ve jménu dnes již neexistujícího maďarského deníku <em>Népszabadság</em>. Asi bych se měl omluvit i za korektora <em>Lidových novin</em>, který to přehlédl. Stojí za zamyšlení, že čelní útok na diakritiku byl jedinou odpovědí šéfredaktora novin se stoletou historií na vlastní obsah komentáře, který se opíral o naši tříletou práci.</p><p>Na druhou stranu, na diakritiku dbal i Tomáš Garrigue Masaryk. Jak v roce 1968 proslule připomněl Jan Werich, Masaryk rozlišoval mezi označením „vůl“ s kroužkem a „vul“ bez kroužku: ti bez kroužku byli prý nebezpečnější.</p><p>Pan šéfredaktor svým příspěvkem čtenářům nevědomky umožnil, aby získali představu o odtučněné verzi propagandy, jakou konzumenti maďarských provládních médií polykají denně. To zahrnuje třeba dvojité standardy: šéfredaktor argumentuje, že má-li spolek Datalyrics nějaké partnery, musí být automaticky ventilem horlivosti. Vlastní-li Lidovky <em>de facto </em>premiér, znamená to snad, že každý text, který tu [v <em>Lidových novinách</em>] čtete, musí být úslužný? Neznamená. Jsou texty takové a makové.</p><p>Budeme-li vytvářet prostředí, kde ‘cokoli řekne kdokoli jakkoli spojený s Bakalou, Sekyrou nebo Sorosem je lež’, bráníme si v tom, abychom spolu mohli vést věcnou diskuzi o naší budoucnosti.</p><h3>Kolik stojí kvalitní text</h3><p>Šéfredaktora zaujalo, že webu datalyrics.org říkáme „investigativní butik“. Co to znamená? Znamená to, že se snažíme čtenářům zprostředkovat světový akademický výzkum přeložený do lidského jazyka, v co nejstručnější formě. Dvoustránkový článek nás dnes vyjde na 200,000 korun v přímých nákladech a ušlé mzdě. To asi desetinásobně převyšuje jeho tržní cenu v těch nejlepších zahraničních a stonásobně v českých médiích.</p><p>Kdybych tahle čísla znal před pěti lety, do „butikové“ novinařiny bych se asi nehrnul. Jsem ale hrdý na to, že právě přední český podnikatel a mecenáš Sekyra nám jeden takový článek zaplatil. Nehledě na to, že jeden Sekyra <em>Datalyrics</em>, natož českou investigativní novinařinu, nespasí.</p><h3>Sekyra a Soros</h3><p>Léko insinuuje, že pan Sekyra mohl být spjatý s vraždou, je loutkovodičem křesťanských demokratů a jako miliardář si potřebuje „pořizovat legitimitu“ mícháním se mezi intelektuály. Nadto žije Léko v iluzi, že kolegové nemohou Sekyru podrobit kritickým otázkám.</p><div class="quote-right">Budeme-li vytvářet prostředí, kde ‘cokoli řekne kdokoli jakkoli spojený se Sekyrou nebo Sorosem je lež’, bráníme si v tom, abychom spolu mohli vést věcnou diskuzi o naší budoucnosti.</div><p>Bylo-li by tomu tak, popíralo by to vše, co Sekyra symbolizuje, a já věděl zatraceně dobře, čí peníze si beru.</p><p>V businessu neexistují morální absolutna a v téhle zemi je málo lidí, kteří tuto skutečnost podrobili větší reflexi než Sekyra. I proto je dnes podnikatelem, který je ochotný obětovat část zisku pro kultivaci veřejného prostoru jako na Smíchově. Je-li kritizován zato, že nepřispívá k větší dostupnosti bydlení, jeho kritici by ho měli vnímat jako člověka, kterého tato problematika zajímá bez jakékoli falše.</p><p>„Lidovce“ Sekyra sponzoroval transparentně, a to poté, co vypadli ze sněmovny, protože věří, že by z tradičních důvodů měli být součástí zdejšího politického života.</p><p>Spíš než bájným politickým operativcem je zvědavým šprtem. Je to nejen kvůli penězům, ale právě i jeho hlavě, díky které dnes do Česka konečně, jako během semi-legálních <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/sametovi-filozofove-316690" target="_blank">bytových</a> <a href="https://books.google.cz/books/about/Filosofie_v_podzem%C3%AD_filosofie_v_z%C3%A1zem.html?id=ziMgngEACAAJ&redir_esc=y" target="_blank">seminářů</a> v osmdesátých letech, opět míří přední akademici ze světa. Michael Rosen tehdy ještě do komunistického Československa přijížděl z Oxfordu, dnes do Česka <a href="https://cspf.ff.cuni.cz/en/2018/02/07/michael-rosen-harvard-university-lecture-in-prague/" target="_blank">nově</a> z Harvardu.</p><p>Ze stejné samizdatové tradice vychází i Lidové noviny, jejichž někdejší přispěvatelé <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99ina_%C5%A0iklov%C3%A1" target="_blank">Jiřina Šiklová</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hal%C3%ADk" target="_blank">Tomáš Halík</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_%C5%BDantovsk%C3%BD" target="_blank">Michael Žantovský</a> dnes působí v <a href="https://www.sekyrafoundation.com" target="_blank">Sekyrově nadaci</a>.</p><p>A jak se tak stává, z té tradice vychází i Sorosova univerzita, založená bájným „sponzorem pokrokářů“. Ta nejlépe hodnocená maďarská univerzita, která se musela přesunout do provizorního kampusu ve Vídni. A to ani ne tak kvůli zákonu, který předminulý týden Evropský soud v Lucemburku shledal protiprávním. Hlavně kvůli tomu, že se pan Orbán vytvořením monstra zrádného „Sorose“ zamkl do pozice, ze které nemohl ustoupit, i když Sorosova univerzita proskočila všemi kruhy, které jí účelovým zákonem připravil. Jinak by před voliči ztratil tvář.</p><p>To je dopad propagandy na právní předvídatelnost. Podobných provázaností, které budou ovlivňovat i naši svobodu, už existuje nespočet. <a href="https://www.ceu.edu/" target="_blank">Středoevropská univerzita</a> kvůli tomu během pěti let utopí, hrubým odhadem Datalyrics, 6.5 miliardy korun. Část z toho v ceněné rekonstrukci kampusu v Budapešti, do které se pustila poté, co ji Orbánova vláda písemně potvrdila, že ji v zemi chce. Tři roky před tím, než ji začala šikanovat.</p><p>To je svět svévolnosti autokratické vlády a zlomyslných zásahů státu, kterých je šéfredaktor těchto [<em>Lidových</em>] novin naivním fanouškem. Čtenáři by udělali dobře, kdyby místo něj naslouchali, zda k tomu Sekyra a Soros náhodou nemají co říct.</p>
 
Články Datalyrics byly publikovány v